Nepřijetí?
Konfliktu?
Kritiky?
Agrese?
Šíření kritiky mezi naše přátelé?
Když se bojím druhého, zpravidla se bojíme jeho chování nebo myšlení, které by nás mohlo nějak poškodit.
Druhý nás přece může pomluvit, může nám odepřít svou náklonost, může nám materiálně ublížit. Zkrátka může použít svou moc i kontakty k ublížení nám samým.
Jistě to není zrovna od něj hezké. Nicméně celé by nám to asi přĺiš nevadilo, kdybychom my až nevěřícně lačně nesháněli jednu komoditu = RESPEKT DRUHÝCH.
Lidé žijí stále v zajetí omylu, že jediný kdo může naši existenci potvrdit a uznat na tomto světě jsou ti druzí. Ti, kteří toho o tomto světě ví možná daleko méně než my a především o nás samotných toho ví jednoznačně méně, než my sami.
Kdo jiný než my samotní nám skutečně rozumí? A kdo jiný nás také může uznat a podržet kdykoliv je třeba? Je proto dobré nalézt v sobě klid a mír a také přirozenou úctu a né se stále fixovat na ty druhé.
Člověk pak přestane bažit po drbech, hodnocení druhých, žebříčku mezi známými, budování postavení. Začne více odhalovat kým vlastně je a bude se mít také více rád.
A máme-li rádi sebe sama, tak můžeme rovněž upříměji být s tím druhým, neboť se svým jednáním nesnažíme stále zlepšovat své postavení, či vyzvídat drhy, ale jde nám upřímně o rozvoj druhého a jeho štěstí bez nutnosti reciprocity.
Základní kolečko má 4 výseče.
- Sebeúcta
- Svobodná vůle
- Odpovědnost
- Aktivita
Tento text vznikl na čundru v Krkonoších během velice krátké chvíle a odráží pouze to, co mi proudilo v ten okamžik hlavou do ruky až na papír. V textu je řada nepřesností a logických nekonzistencí. Zkuste jej proto brát pouze jako jakousi impresi.
Žádné komentáře:
Okomentovat