A co, že ze mě bude, až skončím na škole? "Neuč se, život tě naučí ...". Taky se vám příčí toto zjdenodušující heslo?
Je to rozdíl mezi českou a americkou mentalitou řekl bych. Ten cynismus z vývoje života a z toho, že to je vždycky nakonec "na prd". Mám však pocit, že to je více projekce osudu, než jeho nutný vývoj. Před revolucí to bylo opodstatněné, ale dnes?
Říkám si, vždycky můžeš začít podnikat a vytvořit si vlastní práci a dělat to, co opravdu chceš. Práce nemusí být stereotyp, koneckonců nemusím být ani programátor, můžu dělat cokoliv. A to je velká volba a velká výzva - jít za svým cílem a snažit se jej naplnit.
Člověk totiž jako obvykle musí umět vzít svůj život do svých rukou. Chci něčeho dosáhnout, tak hurá do toho, chci něco změnit, můžu to udělat přesně teď a tady. To co můžu změnit je všechno, co je tady. Možná mi to 10x nevyšlo, ale já to budu zkoušet stále, protože chci.
A tak každý pesimista, který říká, že práce musí být šedá, otravná a špatně placená, nechť si sám žije v této projekci. Já vím, že nemusí. A navíc, vždycky můžu podnikat a tuto práci si vytvořit. Podnikání je vůbec velká možnost seberealizace, která tu před listopadme 89 taky nebyla. Hurá :-)
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat